Přehled změn tzv. velké novely zákona o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) účinných k 1. 1. 2021

 

Vážení klienti,

dovolujeme si Vás informovat, že byla přijata velká novela zákona č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“), jež nabude účinnosti dnem 1. ledna 2021, a rádi bychom Vás touto cestou seznámili s nejdůležitějšími novinkami, které tato novela přináší.

Peněžitý vklad u společností s ručením omezeným (§ 23 ZOK)

Vkladem se rozumí peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. Vklady rozlišujeme na peněžité a nepeněžité, přičemž za peněžitý vklad se považuje vnesení peněz v české nebo cizí měně do základního kapitálu společnosti. Dle ZOK je nutné při zakládání společnosti s ručením omezeným vložit do základního kapitálu vklad ve výši minimálně 1,-Kč.  

Stávající úprava peněžitých vkladů do základního kapitálu kapitálových společností, k nimž se řadí i společnost s ručením omezeným, vyžaduje zřízení zvláštního účtu u banky či spořitelního a úvěrního družstva, na něž měl být peněžitý vklad splácen. Jak již bylo zmíněno výše, ZOK však také umožňuje založit společnost s určením omezeným s peněžitým vkladem pouze 1,- Kč.  Povinnost zakládat zvláštní účet z důvodu vkladu takto nízkých částek se v tomto případě jeví jako nadbytečné a nepoměrně nákladné.  Novela tak nově připouští společnosti s ručením omezeným možnost splatit peněžitý vklad i jiným způsobem než na bankovní účet, například prostřednictvím správce vkladů přijímat hotovostně či na běžné účty. Dle důvodové zprávy by tímto způsobem mělo dojít ke zlevnění a zrychlení zakládání a vzniku nízkokapitálových společností s ručením omezeným. Tento postup lze však uskutečnit jen, pokud výše všech peněžitých vkladů do společnosti s ručením omezením nepřesáhne v souhrnu 20.000,-Kč.

Právnické osoby jakožto členové volených orgánů kapitálových společností a družstev (§ 46 ZOK)

Dle obecné úpravy právnických osob v občanském zákoníku primárně zastupuje právnickou osobu ve voleném orgánu zmocněná fyzická osoba. V případě, že právnická osoba nezmocnila fyzickou osobu, zastupuje právnickou osobu člen jejího statutárního orgánu. Takovým členem však může být opět právnická osoba. V důsledku tohoto může v praxi docházet k řetězení právnických osob a dohledání konkrétní osoby fyzické, jež zastupuje právnickou osobu ve voleném orgánu, se stane zhola nemožným.

Za účelem odstranění výše zmíněných nedostatků obecné úpravy novela však zakotvuje v § 46 ZOK povinnost právnické osoby, jež je členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, zmocnit bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala.

Nově tedy bude povinna právnická osoba jakožto člen voleného orgánu kapitálové společnosti či družstva zmocnit pouze jedinou fyzickou osobu. Tato úprava tak odstraní rozpory vyvolané stávající úpravou ohledně počtu zástupců právnické osoby ve voleném orgánu. Dále novela upravuje i povinnost právnické osoby společně s jejím zápisem jakožto člena voleného orgánu kapitálové společnosti či družstva povinnost zapsat do obchodního rejstříku i svého zástupce. V opačném případě nelze zápis právnické osoby provést. Navíc, nezmocní-li právnická osoba zástupce a nebude-li zapsán do obchodního rejstříku do 3 měsíců ode dne, kdy tomuto zástupci vznikla funkce, funkce právnické osoby ve voleném orgánu zaniká. Do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely, je tedy nutné pro právnické osoby, jež jsou členy voleného orgánu kapitálových společností nebo družstev, zmocnit a zapsat svého zástupce, v opačném případě funkce právnické osoby zanikne.

Důležité je však dodat, že osobních společností se tato novinka netýká.

  

Smlouva o výkonu funkce (§ 59 ZOK)

Novela ZOK mimo jiné přináší i novou úpravu smlouvy o výkonu funkce obsažené v § 59 ZOK. Nová úprava je zaměřena především na důsledky, které vyvolává neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem obchodní korporace.  Ze současné úpravy je dovozováno, že v případě takového neschválení je dle občanského zákoníku smlouva o výkonu funkce relativně neplatná. Smlouva je tak považována za platnou, dokud není soudem prohlášen opak. Nově však, a to v souladu se současnými judikaturními i doktrinálními závěry, smlouva o výkonu funkce bez schválení nenabyde účinnosti.  

Smlouva o výkonu funkce bude účinná od ode dne jejího uzavření či ode dne vzniku funkce v závislosti na tom, který s těchto dnů nastal později, nejvyšší orgán však může rozhodnout jinak.

Nová úprava se dotkne i dosavadního způsobu odměňování za výkon funkce. Nově bude zvláštní úprava odměňování, tedy § 59 odst. 3 a 4 ZOK, výslovně aplikovatelná pouze na kapitálové společnosti. Dále je v odst. 4 úprava doplněna i o další výjimky při nichž, byť nedošlo k uzavření smlouvy o výkonu funkce nebo je tato smlouva neplatná nebo neúčinná, se nepoužije pravidlo o bezplatnosti výkonu funkce a člen voleného orgánu má právo na obvyklou odměnu. Nově se takové pravidlo uplatní i při neplatnosti smlouvy nebo v ní obsaženého ujednání o odměně z důvodu vyšší moci, a to jak na straně obchodní korporace tak i na straně člena voleného orgánu, či obecně z jiného důvodu nezávislého na vůli člena voleného orgánu. Dle důvodové zprávy má tato úprava poskytovat větší ochranu členům volených orgánů kapitálových společností.

Nový odst. 5 tohoto paragrafu pak zavádí pravidlo, v němž je stanoveno, že v případě rozporu mezi společenskou smlouva a smlouvou o výkonu funkce, bude uplatněno ujednání ve společenské smlouvě. Taková úprava má zabránit obcházení vůle společníků. Nutno však dodat, že nevylučuje ujednání výhodnějších podmínek smlouvy o výkonu funkce.

 

Mzda a jiné plnění zaměstnanci, který je členem statutárního orgánu, nebo osobou jemu blízkou (§ 61 ZOK)

Novela ZOK ruší pravidlo zavedené § 61 odst. 3, v němž bylo stanoveno, že mzdu či jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké lze poskytnout jen se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, tedy se souhlasem nejvyššího orgánu společnosti. Dle důvodové zprávy bylo toto ustanovení nedopatřením převzato ze starého obchodního zákoníku a zároveň došlo ve stávající úpravě k jeho rozšíření. Omezení se tak týkala jakékoliv odměny za práci vykonávanou v pracovněprávním vztahu a povinnost souhlasu se vztahovala i na osoby členu statutárního orgánu blízké.  Současná úprava je tak nepřiměřeně přísná. Dle důvodové zprávy je obecná úprava střetů zájmů dostatečnou zárukou před poskytováním nepřímých odměn zaměstnanci, jež je zároveň i členem statutárního orgánu či osobě jemu blízké.

Nová úprava tak dosavadní omezení ruší a v důsledku toho odměna vyplácená zaměstnanci, jež je zároveň i členem voleného statutárního orgánu, nebude podléhat schválení nejvyššího orgánu obchodní korporace.

Zveřejnění koncernu v obchodním rejstříku (§79)

Dle stávající úpravy byly členové koncernu povinni deklarovat existenci takového koncernu na svých internetových stránkách. Od okamžiku, kdy byl koncern takto uveřejněn, mohl být uplatněn § 72 ZOK, v němž je zakotvena možnost zproštění se povinnost hradit újmu, pokud došlo ke vzniku takové újmy v důsledku uplatnění rozhodující vlivu jedné obchodní korporace na chování obchodní korporace jiné. V praxi však docházelo ke sporům ohledně určení okamžiku zveřejnění existence koncernu. K odstranění těchto sporů bude nově zakotvena povinnost řízené osoby zapsat existenci koncernu v obchodním rejstříku. Dále bude povinna do obchodní rejstříku uvést i , kdo je řídící osobou koncernu.

Dovolání se neplatnosti rozhodnutí nejvyššího orgánu u osobních společností (§ 108a)

Další velkou novinkou obsaženou v předmětné novele je i právo společníka či likvidátora osobních společností dovolat se neplatnosti rozhodnutí nejvyššího orgánu dle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, a to pro rozpor s právními předpisy či společenskou smlouvou. Nová úprava vychází z úpravy kapitálových společností. Společník se navíc bude moci dovolat neplatnosti dokonce i pro rozpor s dobrými mravy.

Převod podílu ve veřejném obchodní společnosti (§ 116)

Stávající úprava zakazuje převod podílu společníka ve veřejné obchodní společnost. Nově bude však umožněno takový podíl převést se souhlasem všech společníků. Bez takového souhlasu nenabude smlouva o převodu podílu účinnosti. Důvodem pro zavedení takto velké změny je učinit veřejné obchodní společnosti flexibilnější a atraktivnější za současného zachování jejich osobního charakteru.

Smlouva o převodu podílu musí mít shodně jako u převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Převod nabývá vůči společnosti účinnosti doručením účinné smlouvy o převodu podílu. Po předložení účinné smlouvy bude statutární orgán povinen vyhotovit nové úplné znění společenské smlouvy, jež bude založeno do sbírky listin.

Vypuštění údajů ze společenské smlouvy či stanov (§ 146)

Stávající ZOK umožňuje kapitálovým společnostem po vzniku společnosti a po splnění vkladové společnosti vypustit některé údaje ze stanov či společenské smlouvy. K takovému úkonu je však třeba rozhodnutí valné většiny či dohody společníků a osvědčení předmětného rozhodnutí veřejnou listinou (tedy notářským zápisem). Nová úprava míří na zjednodušení tohoto procesu a na pevno stanoví, že o změnu společenské smlouvy se nejedná a umožňuje takové rozhodnutí svěřit společenskou smlouvou do působnosti jednatele.

Dodatečné hlasování u společností s ručením omezeným (§ 174)

Na základě stávající úpravy, neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník společnosti s ručením omezeným nepřítomný na jednání valné hromady dodatečně písemně vykonat své hlasovací právo, a to nejdéle do 7 dnů ode dne konání valné hromady. Nová úprava zužuje tuto možnost společníka jen na případy uvedené v § 171 odst. 2 ZOK, v nichž se souhlas společníka vyžaduje. Tedy v případě přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy či rozhodnutí, jehož důsledkem je změna obsahu společenské smlouvy. Dle důvodové zprávy důvodem pro zúžení příležitostí k dodatečnému hlasování je již dostatečné množství možností, díky nimž lze hlasovat mimo zasedání valné hromady, a obecné zakotvení tohoto institutu ve stávající podobě je tedy nadbytečné. Přijetí rozhodnutí valné hromady je však v případě dodatečného hlasování nutné osvědčit veřejnou listinou.

Zákaz konkurence u kapitálových společností (§ 199, § 441 a §451)

Rigidní a přísná současná úprava zákazu konkurence u kapitálových společností bude nahrazena úpravou flexibilnější, jež umožní odchýlit se ve společenské smlouvě od úpravy zákonné. Společenská smlouva či stanovy budou moci rozšířit okruh pro jednatele či člena představenstva zakázaných činností či naopak takový okruh zúžit, úplně vyloučit všechna omezení nebo určit podmínky, za nichž bude jejich výkon zakázán. Je však nutné dodat, že ani úplným vyloučením zákazu konkurence není dotčena povinnost jednat s péčí řádného hospodáře či dodržovat obecná pravidla o střetu zájmů.

Změna v úpravě monistickém systému akciových společností (§456 a násl.)

Další významnou změnou, kterou novela ZOK přináší, je i proměna monistického systému vnitřního systému akciové společnosti. Nově bude zakotvena v právním úpravě pouze správní rada a orgán statutárního ředitele bude vypuštěn.

Novela tímto způsobem míří na odstranění nedostatků úpravy dřívější, v níž bylo velmi nejasně řešeno postavení správní rady i statutární ředitele. Správní rada je pak nově namísto statutárního ředitele statutárním orgánem akciové společnosti a přísluší jí obchodní vedení společnosti. Je jí také ponechán i dozor nad činností společnosti a určování základního zaměření obchodní vedení. Dále novela výslovně stanoví i povinnost správní rady zajistit řádné vedení účetnictví a předložení účetních závěrek.

Namísto původního obecného odkazu na úpravu duálního systému vnitřní struktury, bude úprava správní rady výslovně zakotvena v tomto oddílu. Nově tedy zákon stanoví, že správní radu volí valná hromada, není-li stanovami určeno, že právo jmenovat jednoho nebo více členů správní rady a takto jmenovaného člena odvolat je spojeno s akcií. Počet členů správní rady zůstává stejný – správní rada má tak 3 členy, neurčí-li stanovy něco jiného. Dále je i nově výslovně upraven zákaz konkurence členů správní rady, zánik funkce a zvolení i způsob hlasování a průběh jednání správní rady.

Pozměněná úprava družstev (§561a, § 636 a §748)

Novela zakotvuje i možnost založení družstva bez ustavující schůze, a to dohodou zakladatelů na obsahu stanov. Tato alternativa je vhodná především v případě nižšího počtu zájemců o založení družstva, které se dohodnou na obsahu stanov a to včetně určení prvních členů volených orgánů. V tomto případě tak není vyžadováno podávání přihlášek svolavateli ani další formalizované kroky, je však vyžadována forma veřejné listiny stanov. Zákon pak přesně vymezuje povinné náležitosti, které musí stanovy při tomto zvoleném postupu obsahovat.

Stávající úprava ukládá družstvům, v nichž působnost členské schůze vykonává shromáždění delegátů, povinnost zpřístupnit informační desku prostřednictvím internetových stránek. Takovýto požadavek je však neúměrně přísný a byl ze strany veřejnosti hojně kritizován. Nově je tedy družstvu v tomto případě umožněno zveřejnit pozvánku pouze na informační desce družstva a současně ji zaslat členům na adresu uvedenou v seznamu členů.

Další významnou změnou bude i nová úprava vypořádacího podílu člena bytového družstva. V dosavadní úpravě bylo na pevno určeno, že stanovy nesmí určit vypořádací podíl nižší, než kolik činí částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnost člena v bytovém družstvu. V praxi však docházelo k případům, kdy splněná vkladová povinnost byla výrazně vyšší než reálná hodnota družstevního podílu. Pokud tak vystoupilo několik členů z bytového družstva, mohlo dojít k situaci, kdy bytové družstvo nemělo dostatek zdrojů ke splnění své zákonné povinnost vyplatit vypořádací podíl ve výši vkladové povinnosti. V důsledku tak tato úprava mohla nepřímo zapříčinit úpadek družstva. V nové úpravě bude stále vypořádací podíl odpovídat výši splněného členského vkladu, neurčí-li stanovy jinak. Nicméně v případě, že se bude takto určená výše vypořádacího podílu výrazně lišit od reálné hodnoty družstevní podílu, bude výše vypořádacího podílu odpovídat reálné hodnotě.  

Přechodná ustanovení

Ukládá-li tato nová úprava povinnost provést v obchodní rejstříku zápis skutečností, jež se dosud nezapisovala nebo do sbírky listin uložit listinu, jež se dosud neukládala, je nutné tak učinit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě, že obchodní korporace tak neučiní, bude vyzvána rejstříkovým zákonem ke splnění povinnost a bude jí stanovena nová přiměřená lhůta. Uplyne-li tato lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu či osoby, které na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.

Závěr

Na závěr lze již jen dodat, že ačkoliv se jedná o novelu rozsáhlou, která vychází ze zkušeností s aplikací stávající úpravy a aktuálních sporů vyplývající z praxe, a že přinese, alespoň doufejme, mnoho pozitivních změn do korporátního práva a praxe vůbec. O dalších novelách tohoto zákona Vás budeme průběžně informovat. Informace obsažené v tomto článku jsou jen dílčími změnami, které novela přináší a nejsou jejich naprosto vyčerpávajícím přehledem. Pro detailní informace o tom, zda právě na Vaši společnost novela bude mít dopad a jaký se neváhejte na naši kancelář obrátit.

 

Za MACH LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

 

JUDr. Tomáš Mach, advokát