KOMUNITNÍ ENERGETIKA, ANEB SDÍLENÍ VYROBENÉ ENERGIE SE SOUSEDEM A JINÝMI SUBJEKTY

Dle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) mají investice do solární fotovoltaiky překročit hranici 500 miliard dolarů, což převyšuje investice do všech ostatních zdrojů výroby elektřiny dohromady.[1] Zájem o fotovoltaiku roste i v České republice. Z tiskové zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 10. 1. 2024 vyplývá, že k tomuto datu bylo od roku 2022 v České republice připojeno přes 116 tisíc solárních elektráren.[2]

V praxi se setkáváme s dotazy klientů ohledně možností, které jim současná právní úprava poskytuje k tomu, aby mohli vyrobenou elektřinu v rámci tzv. komunitní energetiky sdílet, a to ať už mezi svými nemovitostmi, nebo např. se svými sousedy, aniž by byli nuceni v energetickém odvětví podnikat.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 upravuje společná pravidla evropského vnitřního trhu s elektřinou. V rámci této směrnice byly představeny i instituty komunitní energetiky, kterých lze využít právě pro účely sdílení vyrobené elektřiny s jinými subjekty. Jedná se přitom především o institut aktivního zákazníka a energetického společenství. Sdílení elektřiny má být také v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 možné v rámci společenství pro obnovitelné zdroje.

Vzhledem k tomu, že se jedná o směrnici, bylo nutné tyto instituty promítnout i do českého právního řádu, především pak do zákona č. 458/2000, energetický zákon (dále jen „EZ“), ale i jiných souvisejících právních předpisů. K tomu došlo především zákonem č. 469/2023 Sb., označovaným jako lex OZE II.

Do energetického zákona byly přijetím lex OZE II přidány instituty Energetického společenství a Společenství pro obnovitelné zdroje. Současně byl materiálně zaveden i institut aktivního zákazníka, ač ten není zákonem přímo zmiňován ani definován.

Pokud by tyto instituty nebyly zavedeny, pak by vlastník fotovoltaické elektrárny jen těžko energie s jinými subjekty či napříč svými nemovitostmi sdílel. Pokud by na tomto měl výrobce energie zájem, pak by musel být účasten trhu s elektřinou, s čímž je spojeno nejen vyřizování potřebných licencí, ale i celá řada dalších povinností, jakož i zvýšená odpovědnost obchodníka.

Problematika licencí se netýká pouze tohoto přesunu elektrické energie, ale licence je vyžadována rovněž k některým druhům výroby, přenosu a jiné distribuce s elektřinou. Získání těchto licencí přitom závisí na splnění celé řady podmínek, mezi něž patří i odborná způsobilost fyzické osoby (či ustanovení odpovědného zástupce).

Sdílení energie mimo společenství

Nejjednodušším, respektive formálně nejméně náročným, způsobem, jakým lze vyrobenou elektřinu sdílet s jinými subjekty dle současné právní úpravy, je její sdílení mimo společenství, což však cílí pouze na sdílení mezi menším okruhem osob. Pojem „aktivní zákazník“ uváděný v evropských předpisech má představovat osobu, která sdružuje konečného zákazníka a výrobce elektřina. Takový zákazník pak má být oprávněn sdílet vyrobenou elektřinu se svou skupinou sdílení. Skupina sdílení však může zahrnovat nejvýše 11 registračních čísel předávacích míst. Předávacím místem je přitom místo, kde dochází k předání (převzetí) elektřiny mezi přenosovou (distribuční) soustavou a odběrným místem či výrobnou. To znamená, že majitel fotovoltaické elektrárny může teoreticky sdílet elektřinu s maximálně 10 dalšími subjekty. Toto omezení však neplatí v situacích, kdy se jedná o předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové či kabelové skříně, což je například situace bytových domů. 

Sdílení energie skrze společenství

Má-li být elektřina sdílena mezi širším okruhem osob, pak je nutné využít jiných institutů sdílení, a to buď energetického společenství, nebo společenství pro obnovitelné zdroje.

V obou případech bude nutné pro tyto účely založit právnickou osobu s formou spolku, družstva či jiné korporace svými vnitřními poměry obdobné spolku nebo družstvu, případně též ve formě jiné korporace, jejíž vnitřní poměry budou nastaveny takovým způsobem, aby byly obdobné těm ve spolku nebo družstvu. Takovou korporací může být dle důvodové zprávy k lex OZE II i společnost s ručením omezeným, ač se využití této formy v praxi pouze výjimečně a pouze za předpokladu, že tato společnost bude naplňovat požadavky zákona pro energetická společenství.

Ačkoliv požadavky na formu jsou v případě obou výše uvedených společenství stejné a jejich povaha je celkově do jisté míry obdobná, vykazují kromě své původní úpravy v odlišných evropských předpisech i jiné odlišnosti. Ostatně pokud by takových odlišností nebylo, pak by jejich účelu mohlo sloužit i pouze jedno společenství bez nutnosti jeho rozvětvení.

Jak z názvu vyplývá, lze společenství pro obnovitelné zdroje založit pouze pro účely energie pocházející z obnovitelných zdrojů energie, nicméně ta se neomezuje pouze na elektrickou energii, jak je tomu v případě energetického společenství, které má sloužit uspokojování energetických potřeb svých členů pouze prostřednictvím elektřiny. Společenství pro obnovitelné zdroje je omezeno územně, když v zakladatelském právním jednání tohoto společenství musí být vymezeno území, na kterém má být elektřina vyráběna. Tomuto požadavku by přitom nevyhovělo vymezení na celé území České republiky, ale je nutná jeho bližší specifikace. Stanovené území pak má zcela zásadní vliv na práva členů tohoto společenství, když hlasovací práva náleží pouze členům v blízkosti energetických zařízení.

Úprava společenství pro obnovitelné zdroje však umožňuje členství v něm také středním podnikům, což je zcela zásadním rozdílem oproti energetickému společenství. Členem energetického společenství totiž může být pouze fyzická osoba, malý podnik, územně samosprávní celek a dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové organizace územně samosprávných celků. Členem společenství pro obnovitelné zdroje mohou být tedy stejné subjekty rozšířené o střední podniky.

Svá specifika mají i hlasovací práva a jejich výkon v rámci nejvyššího orgánu společenství, když hlasovací právo nenáleží všem jeho členům (územní omezení u společenství pro obnovitelné zdroje) a výkon hlasovacích práv je omezen.

Při zájmu o sdílení elektrické energie prostřednictvím společenství je tak prvotně nutné vyhodnotit, jaké společenství vyhovuje zamýšleným zájmům a zda fakticky může daný případ vyhovět požadavkům na dané společenství. Následně je nutné vytvořit příslušnou právnickou osobu a tu zaregistrovat u Energetického regulačního úřadu. Bez této registrace, během které je zkoumáno naplnění zákonných požadavků, není možné elektřinu prostřednictvím společenství sdílet.

Závěr

V současné době je v rámci legislativního procesu řešeno přijetí zákona lex OZE III, kterým má být přistoupeno k zapracování dalších institutů předpokládaných evropskými předpisy. Pro téma tohoto článku je podstatné zavedení institutů flexibility, agregace a především pak ukládání energie. Flexibilitou má být zajištěna schopnost v reakci na změny na trhu s elektřinou snížit či zvýšit odběr a dodávku oproti sjednanému diagramu. S flexibilitou souvisí i nový pojem agregace, jak je označován nový druh obchodování na trhu s elektřinou, kterým má docházet ke slučování nabídky a poptávky od více zákazníků a umožnit tak lepší účast na tomto trhu menším subjektům. Konečně akumulace má reflektovat častý jev u energie z obnovitelných zdrojů spočívající v rozdílu mezi vyráběnou energií a její spotřebou, a tedy umožňovat ukládání nevyužité energie do speciálních zařízení pro její ukládání. Novelou tak má dojít k zapracování těchto institutů do energetického zákona a dalších souvisejících právních předpisů.

Vzhledem ke složitosti celého procesu Vám rádi pomůžeme s výběrem vhodného řešení pro Váš záměr. Právní služby mohou zahrnovat volbu vhodného typu společenství spolu s faktickým posouzením vyhovění všem požadavkům zákona dle zvoleného typu sdílení, jakož i další navazující kroky v této záležitosti, které mohou zahrnovat založení příslušné právnické osoby, její nastavení dle Vašich preferencí ovšem za současného dodržení předpokladů energetického zákona a jiných právních předpisů a dále pak registraci společenství u Energetického regulačního úřadu.

Právní služby poskytujeme naším klientům rovněž v oblasti samotného procesu sdílení elektřiny, jelikož i v souvislosti s tím mohou vyvstat určité komplikace, a to ať už se jedná o sdílení v rámci společenství, či mimo něj. Ať již hledáte asistenci či zastoupení při jednání s Energetickým regulačním úřadem, příslušným datovým centrem, nebo s jinými správními orgány v souvislosti s daňovými záležitostmi, na které je nutné myslet při některých aspektech sdílení energie, neváhejte se na nás s Vaší záležitostí obrátit.    

Autor: Mgr. Jindřich Kamler


[1] International Energy Agency, World Energy Investment 2024, dostupné online: https://www.iea.org/reports/world-energy-investment-2024/overview-and-key-findings

[2] Tisková zpráva MPO ze dne 10. 1. 2024, dostupná online:

https://www.mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/od-roku-2022-se-v-cesku-pripojilo-pres-100-tisic-solarnich-elektraren–slo-o-jeden-ze-slibu-vlady–279121